Důkazy proti vládě

Týdeník Der Spiegel v roce 1962 publikoval údaje o strategii a výzbroji Bundeswehru. Za to byli někteří žurnalisté zatčeni. Díky veřejné podpoře a nezávislým soudům se ale proti státnímu zásahu ubránili a ministr obrany Franz-Joseph Strauss musel odstoupit. Deník Washington Post publikoval v letech 1972–74 informace o odposlechu kanceláře Demokratické strany v hotelu Watergate, o kterém měl být informován i prezident Richard Nixon. Redakce musela čelit výhrůžkám ministra spravedlnosti i samotného prezidenta. Zprávy novinářů se ale prokázaly jako pravdivé a prezident pod tlakem veřejnosti a z obavy před soudním procesem odstoupil. Týdeník Respekt publikoval v roce 2001 kritickou větu o „korupčním chování ministrů“. Vysloužil si za to výhrůžku premiéra osmnácti soudními procesy doprovázenými slibem, že noviny zničí. Veřejnost a ostatní média se postavily spíše na stranu Respektu a vláda přestala o chystaných procesech mluvit.

Malé a východní

Zmíněné tři případy bývají srovnávány, mají ale vůbec něco společného? Nechme stranou, že představitelé české exekutivy na rozdíl od německých a amerických kolegů o svá křesla dosud nepřišli - také v obou západních zemích trvaly soudní procesy několik let. I bez toho se ale zdá přehnané stavět vedle slavného Strausse a Nixona jenom Zemana, vedle mocného Spiegelu či Washington Postu „malý týdeník“ (slovy amerických novinářů) Respekt. Hamburský i washingtonský list také byly napadeny za publikaci informací…