Tak pravil Huntington

Kdybychom si libovali v konspiračním způsobu myšlení, museli bychom říci, že vydavatel českého překladu proslulé knihy Samuela Huntingtona Střet civilizací se zřejmě domluvil s Usámou bin Ládinem. Kniha se totiž objevila na pultech jen pár týdnů po 11. září, a dokonce s předmluvou Michaela Žantovského, která stačila teroristický útok na USA reflektovat a zasadit do „huntingtonovského“ kontextu. Bin Ládin, jeho militantní islamismus i organizace Al Kajda jako by dokládali platnost základní Huntingtonovy teze, kterou lze stručně nastínit asi takto: Po konci studené války už spolu nebudou soupeřit dva ideologické bloky, ale hlavní linie konfliktů se potáhnou mezi skupinami národů, mezi hlavními civilizacemi, zvláště mezi Západem a světem islámu (autor rozeznává osm civilizací - západní, pravoslavnou, latinskoamerickou, islámskou, hinduistickou, konfuciánskou, japonskou a africkou). Tato teze, poprvé vyslovená už v roce 1992 na přednášce ve Washingtonu, působí silně provokativně, přitom ji nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Zde je také hlavní příčina mediálního zájmu o Huntingtona.

Kdo to vůbec zná

V knize Střet civilizací najdeme větu, která po 11. září působí málem prorocky: „Je klidně možné si představit, jak se někde na Blízkém východě skupina mladých mužů, kteří na sobě mají džíny, pijí koka-kolu a mezi úklonami směrem k Mekce poslouchají rapovou hudbu, připravuje k pumovému útoku na americké letadlo.“ Tímto příměrem chtěl autor vyjádřit…