
V neděli 14. října měl v Paříži premiéru nový film režiséra Claude Lanzmanna Sobibor, 14 octobre 1943; 16 heures. Produkce začala ve čtyři odpoledne, a jak napovídá název, nebyla to náhoda: zdařilá židovská vzpoura v německém vyhlazovacím táboře Sobibor, která je tématem dokumentu, vypukla na minutu přesně 58 let před tím, než se spustil promítací přístroj temného sálu pařížského kina. A právě časová preciznost, byt v tomto případě symbolická, hrála v historii sobiborské revolty obzvláště významnou roli.
Vyprávění


Zatím poslední Lanzmannův film je čtvrtým v řadě jeho snímků s židovskou tematikou (Šoa, Proč Izrael?, Tsahal). Nicméně světovou proslulost mu získalo především Šoa, epický sled svědectví o systematickém vraždění z pohledu přeživších obětí, jejich katanů a přisluhovačů. „Vyprávění aktéra vzpoury v Sobiboru jsem natočil v Jeruzalémě už v roce 1979 v rámci práce na Šoa. Jeho příběh však natolik vybočoval z tematické celistvosti dokumentu o průběhu genocidy Židů a zároveň mimořádnou vitalitou popíral hojně rozšířený nesmysl o obětech jdoucích na porážku jako poslušné ovce, že jsem se už tehdy rozhodl pro samostatný film,“ odpověděl Lanzmann nedávno v televizní debatě na otázku, proč dvacet let po svém monumentálním díle znovu oživil stejný syžet. Ostatně na fakt individuální odvahy a statečnosti obětí „konečného řešení“, naháněných terorem, lstí a lhostejností spoluobčanů po celé tehdejší Evropě, upozorňuje režisér i ve filmovém prologu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu