Válka v Afghánistánu sice už trvá přes tři týdny, ale protiteroristická aliance zatím nedosáhla hmatatelných výsledků. Usáma bin Ládin zůstává na svobodě a frontové linie mezi tálibány a Severní koalicí se příliš nepohnuly. Pod kontrolou „studentů náboženství“ zůstává Kábul a většina ostatních afghánských měst. Mnohé planiny a průsmyky mezitím už pokryl sníh, a navíc se blíží islámský svatý měsíc ramadán, svátek, po dobu jehož trvání není zrovna radno shazovat bomby, pokud si Washington nechce rozházet spojenectví s klíčovými partnery, jako je Saúdská Arábie nebo Pákistán. Američané o svých aktivitách pochopitelně nemluví otevřeně, a proto se lze jen ptát, proč více nedupnou na plyn: náletů se zatím účastní zhruba sto letadel denně, což se může zdát relativně málo, a kromě krátkého výsadku komanda u Kandaháru nic nesvědčí o tom, že by pozemní operace, evidentně nezbytná k dopadení bin Ládina a rozbití jeho organizace Al Kajda, už nabírala na obrátkách. Do bojů zatím nebyly vyslány vrtulníky a letouny, schopné toho, co nezvládnou stíhačky: z malých výšek ničit zákopy a vchody do bunkrů a jeskyní. Američané přesto tvrdí, že vše probíhá tak, jak si to představují. „Pentagon je spokojen s průběhem operace, kterou považujeme za nejtěžší úkol od druhé světové války,“ prohlásil admirál John Stufflebeem. „K dosažení našich cílů jsme ochotni nasadit všechny zbraně, které máme k dispozici, s výjimkou zbraní hromadného ničení,“ dodal. Washington se spoléhá na psychologický efekt…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu