Když pořádala Česká televize první diskusi k útoku na Spojené státy, sedělo ve studiu na Kavčích horách sedm bílých mužů. „V Británii by diváci okamžitě volali do televize a ptali by se, proč tam není žádná žena ani příslušník etnické menšiny. " Podobné komentáře české reality hltala začátkem října v pražské kavárně Holport zhruba padesátka hostů, přilákaná dovnitř možností vidět na vlastní oči britskou feministku Sadie Plant. Ve svých sedmatřiceti letech si vydobyla mezi kolegyněmi klíčové místo, dnes je zřejmě nejvyhledávanější postavou svého oboru a do Prahy přijela představit své tři knihy. Její přítomnost ovšem mimo jiné připomněla i šířku témat, o nichž se zatím ve zdejších diskusích s tématy "feminismus“ nebo „rod“ příliš nemluví. Sadie Plant navíc přivezla i naději všem českým ženám, stojícím při pokusech o boj za „opravdovou rovnoprávnost“ před blokem, podle kterého jejich problémy jednoduše neexistují.
Věda, drogy, reklama
Sadie Plant je ve své zemi naopak vyhledávanou autoritou. O mediální atraktivitu se zasloužila její „školská“ dráha (na konci osmdesátých let vystudovala Manchesterskou univerzitu a v akademickém prostředí už zůstala), ale ke svému dnešnímu tématu se dostala oklikou. V osmdesátých letech bylo totiž v její zemi dívkám doporučováno, aby se soustředily na feministickou filozofii. Sadie Plant proto feminismus zpočátku programově ignorovala. Název její první knihy z roku 1992 koneckonců zní The Most Radical Gesture - The…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu