Nakladatelství Argo nedávno uvedlo na trh další svazek spisovatele Isaaca Bashevise Singera. Tuto skutečnost si uvědomí každý, kdo dnes vstoupí do libovolného knihkupectví s kvalitnější literaturou - obálka s použitím fotografie Karla Cudlína se již stala výrazným poznávacím znamením. Singer, nejznámější americký židovský spisovatel, za sebou zanechal (jak praví záložka) úctyhodně rozsáhlé dílo, s nímž je dnes díky četným publikacím posledních několika let dostatečně obeznámen též český čtenář. Místo přiblížení autorova života či obsahu dané prózy se tedy můžeme pokusit začlenit aktuálně vydané dílo Stíny nad Hudsonem do dobového i literárního kontextu.
Holocaust nad Hudsonem
Děj románu se odehrává v New Yorku mezi prosincem 1947 a listopadem 1949, to jest v době, kdy se Židé-uprchlíci i Židé-američtí „starousedlíci“ stále ještě bolestně vyrovnávali s holocaustem. Ať už jim nacisté vyvraždili veškeré příbuzné, nebo se jim podařilo uniknout a běsnící peklo pozorovat z dálky, jejich víře byla zasazena těžká rána. Zatímco jisté proudy judaismu prohlašují, že Bůh nezasahuje do věčného boje s temnými silami, jelikož účelem Stvoření byla svobodná vůle, a pro ortodoxní vyznavače se až do příchodu Mesiáše nic v chodu dějin nemění, stačí citovat následující dialog a uvědomíme si, jak rapidně upadá autorita náboženské moci: „Ale jak je možné vinit Boha, když zlo si zvolili lidé? On jim dal svobodnou vůli.“ Na druhou stranu: "Vyvražďovaní kojenci nemají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
