S příchodem nového roku se ve Francii opět hovoří o problému korsického separatismu a téma násilí se dostalo do palcových titulků novin. Ozbrojená ilegální korsická organizace Armata Corsa (Korsická armáda) nedávno prohlásila, že nebude-li urychleně objasněno zavraždění jejích dvou předáků Rossiho a Fratacciho, rozpoutá od února vlnu vražedných akcí v Paříži. To nutí zodpovědné činitele uvažovat o případném nasazení protiteroristického plánu Vigipirate. V houstnoucí atmosféře se Francie chystá učinit historický krok: udělit „krásnému ostrovu“ ve Středomoří autonomii (viz Respekt č. 33/2000).
Korsika jako rozbuška
Otázka statutu Korsiky má čtvrtstoleté dějiny. Vlně násilí, rozpoutané po vzniku otevřeně separatistické a ozbrojené Fronty národního osvobození Korsiky (FLNC), se pokoušel čelit cestou změny statutu ostrova poprvé ministr vnitra Gaston Defferre v roce 1982, podruhé jeden z jeho následovníků v této funkci Pierre Joxe v roce 1991. Ostrov dostal postupně pravomoci nejen v oblasti kultury a vzdělání, jak tomu bylo již od 80. let, ale i v klíčové oblasti hospodářství. Vzhledem k tomu, že oba statuty přinášely pouze povrchové změny, se ani jednomu z nich nepodařilo uspokojit militantní nacionalisty. O radikální systémový řez v otázce postavení Korsiky v rámci Francie se tak pokouší až současná vláda Lionela Jospina. Dialog s volenými zástupci korsického shromáždění zahájený v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
