Soumrak sociálních bohů

Nutnost, aby Češi reformovali svůj sociální systém včetně zdravotnictví, naposledy připomněli počátkem měsíce poslanci Evropského parlamentu. Veřejné služby jsou u nás prý v tomto směru příliš nákladné a málo efektivní. Zdejší politici obvykle přecházejí podobné rady mlčením. Reformy si přece už vyzkoušeli. Někteří ještě ve vládě Mariána Čalfy, další pod Václavem Klausem, a z té doby vědí, že je to nevděčná a nekonečná práce. Proto ani nikdo příliš nekomentuje nejnovější reformní pokusy vicepremiéra Vladimíra Špidly a ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. Je pravda, že jsou opatrné, plíživou reformou by se ale určitě nazvat daly. Na první pohled dokonce vypadají dost hrozivě: jestli tohle není návrat k nekontrolovanému plýtvání husákovského socialismu, pak už nic.

Víc než populismus

Představme si život Čecha budoucnosti, pokud Špidlovy záměry vyjdou. Jen se narodí, dostane od ministra obálku s padesáti tisíci. Samozřejmě je rodiče nebudou smět utratit. Zůstanou pěkně uložené v bance a mladík či dívka je dostane hezky zúročené, až dovrší osmnáct let, a bude z nich financovat své studium. Otcům ani matkám to ale nemusí být líto, za každé své dítě budou dostávat slušný státní příspěvek zhruba dva tisíce korun - úplně stejně jako za Husáka. Zdravotnictví „v nejvyšší dostupné kvalitě“ bude zadarmo, pacient navíc bude chráněn před nepříjemnými informacemi o svém zdraví zákonem. Ani s penzí to nebude špatné, protože budeme dostávat jednu od státu a…