Dopisy

émonizace podnikatelů už tu jednou byla

Se zájmem jsem si přečetl rozhovor s Erazimem Kohákem (Respekt č. 34/2001). Jedna z jeho odpovědí mě přitom popudila: „Pojem podnikatel nemám rád. Myslím, že je třeba rozlišit živnostníky, řemeslníky, to jsou velice čestná a důležitá povolání. Co znamená podnikatel? Znamená-li to všechno od drobného řemeslníka po bankéře, je to příliš široká kategorie. Já bych rozlišil mezi člověkem, který vede podnik, který se tím přímo zabývá, a člověkem, který se zabývá manipulací penězi. Velice si vážím živnostníků, všech, kdo vytvářejí základy ekonomiky. Hrozně moc nedůvěry mám vůči manipulantům velkokapitálů.“ Mohu pana Koháka ujistit, že podnikatel, jako soukromý vlastník kapitálu, se na jeho blahobytu podílí stejně, jako řemeslník či živnostník. Pan Kohák si například při svých cestách mezi USA a Evropou (ať lodí či letadlem) jistě všiml, že užívá jak práce řemeslníků, tak práce velkokapitalistů. Chápu však, co mu vadí. Neproduktivní podnikatel. Kapitalista, který své prostředky nezískal vlastní dlouhodobou tvrdou prací nebo tvrdou prací své rodiny. Takových je u nás bohužel mnoho. Je však třeba rozlišovat. Není podnikatel jako „podnikatel“. Podnikatele obecně není třeba démonizovat, to už tady ostatně bylo. Západní liberálové si svých podnikatelů tradičně váží pro jejich produktivitu a přispívání k blahobytu. Skuteční podnikatelé by si zasloužili trochu úcty…