Píše se srpen 1999. Obyvatelé Východního Timoru po téměř čtvrtstoletí indonéské okupace volí v referendu mezi širokou autonomií a úplnou nezávislostí. Drtivou většinou hlasů vybírají druhou variantu. Následuje odchod indonéských jednotek a příchod mezinárodních sil, v mezidobí zahajují příslušníci proindonéských milicí krvavé řádění. Zvrátit vývoj nezadržitelně směřující k osamostatnění východní části Timoru se jim ale nedaří. Nyní se píše srpen 2001, konkrétně jeho předposlední den, a obyvatelé někdejší portugalské kolonie jdou k volebním urnám znovu. Tentokrát rozhodují o složení svého prvního parlamentu. Hlad po možnosti svobodné volby je stejný jako před dvěma lety: svůj hlas odevzdalo přes 91 % z necelého půlmilionu východotimorských voličů. Neodradilo je ani to, že museli leckdy urazit kilometry pěšky a poté stát dlouhou dobu podél prašných cest pod žhnoucím sluncem. Ve frontách se tlačili i invalidé s berlemi či na vozíku.
Očekávaný úspěch
Vítěz voleb byl prakticky jasný už předem - většinu křesel v 88členném zákonodárném sboru obsadí veteráni boje proti indonéské okupaci z Revoluční fronty pro nezávislý Východní Timor, známé spíše pod zkratkou Fretilin. Podle předběžných údajů získali 55 mandátů (oficiální výsledky by měly být známy dnes - 10. září). To sice Fretilinu dává v parlamentu pohodlnou většinu, ne ale dostatečnou ke změně ústavy, což má být prvním velkým krokem nového zákonodárného sboru. Na rozdíl od referenda z roku 1999…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu