0:00
0:00
Zahraničí27. 8. 20014 minuty

Pod tlakem reality museli

Astronaut

V pondělí 13. srpna byla v Ochridu podepsána mírová smlouva mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci. Ceremoniál se odbyl bez úsměvů zástupců makedonských a albánských stran, zato s povinným optimismem západních zprostředkovatelů. Co smlouva obsahuje a co z historie si při této příležitosti můžeme připomenout?Makedonie zůstává celistvým státem, ale se značnými vnitřními reformami směřujícími k větší rovnoprávnosti obou národů. Tím se rozumí decentralizace, možnost používání albánského jazyka v úředním styku, rovnoprávné zastoupení Albánců v policii a státních službách a podobně. Makedonci se ve smlouvě vzdávají privilegií, kterými disponovali díky tomu, že Makedonie byla definována a vybudována jako etnicky dominantní makedonský stát. Albánci se naopak vzdali svých maximalistických požadavků: konfederalizace země, konsensuální demokracie a albánského viceprezidenta s právem veta.

Čí je republika

↓ INZERCE

Nynější vyhrocení vztahů mezi Makedonci a makedonskými Albánci je výsledkem dlouhodobého napětí, jehož kořeny se táhnou až do dob osmanské nadvlády, kdy byli převážně muslimští Albánci nadřazeni pravoslavným Makedoncům. Samotná Makedonie a Makedonci byli dlouhá desetiletí předmětem srbských, bulharských a řeckých aspirací – mezi tyto tři země byla také historická Makedonie v roce 1912 rozdělena.Když se Makedonie v roce 1945 - jako jedna z republik Titovy federální Jugoslávie - objevila na mapě Evropy, pro Albánce zůstala cizím státem, který…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články