Pásovec nad zlato

Čím můžeme globálně poměřovat chudobu a nerovnost? Zapeklitá otázka, která zajímá ekonomy, sociology, politiky i řadu dalších profesí. Jednoznačná odpověď neexistuje, nicméně Světová banka vymyslela a aplikuje jako hranici chudoby příjem jeden dolar denně. Dejme tomu, ale zkusme si představit praktické srovnání.Pan X působí jako špičkový programátor u Billa Gatese a jeho roční příjem obnáší 100 000 dolarů. To sice třistakrát převyšuje statistickou chudobu, ale přesto pan X nevyčnívá z davu tisíců stejně kvalifikovaných programátorů v Silicon Valley. Prostě vyšší střední třída.Pan Y působí jako špičkový lovec pásovců v indiánském kmeni v Amazonii a jeho roční i denní příjem obnáší 0 dolarů. To je sice hluboko pod statistickou chudobou, ale přesto pan Y vyčnívá mezi lovci pásovců široko daleko. V indiánské rezervaci v tropickém deštném lese jsou hotové peníze nanic, ale lovecké umění dokáže zajistit nejenom nasycení kmene, ale i úctu a vážnost v okolí. Prostě absolutní špička.Pan X je statisticky nesrovnatelně bohatší než pan Y, ale je mezi jejich pozicemi nějaká zásadní sociální nerovnost? Právě na tyto věci často zapomínají i kritikové a odpůrci globalizace, jak v listu International Herald Tribune připomněl Fareed Zakaria, známý americký analytik a dlouholetý šéfredaktor týdeníku Foreign Affairs. Zakaria dává odpůrcům globalizace pro leckoho až překvapivě za pravdu. Svět je nyní ovlivňován synergií mezi technologickou revolucí a globálním kapitalismem, což jasně…