Muž na fotografii lajnuje tenisový kurt. Z přiloženého textu vyplývá, že se jmenuje Julius Koller a k fotografované události došlo roku 1968 na bratislavském sídlišti Petržalka. Místo banální události ze světa rekreačního sportu máme před sebou jeden z mezníků slovenského výtvarného umění: fotografie i pozvánka s textem jsou součástí rozsáhlé výstavy Umenie akcie 1965–1989, která tento měsíc skončí ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. Expozice představuje v takto širokém záběru historii slovenského akčního umění poprvé a její „prolétnutí“ navozuje nostalgický pocit, že se tak děje zřejmě i naposled. Při pohledu na vystavená díla je totiž zřejmé, že slovenské „umění akce“ je kapitolou, která je dnes i přes některé dílčí pokusy o pokračování uzavřena.
Stačí katalog
Podobně nekonvenčními způsoby jako slovenský tvůrce Julius Koller v Petržalce se umělci na různých místech světa začali nesměle projevovat už v padesátých letech dvacátého století. Prvořadým cílem těchto umělců nebylo vytvoření hmotného výtvoru: zájem se přesunul na samotný fyzický úkon, událost či děj, s jejichž pomocí se podle spřízněných tvůrců lze vyjadřovat lépe a bezprostředněji než obrazem či sochou. Akční tvorba navazovala na rituály přírodních národů, na lidové slavnosti, magické obřady, studentské řádění i dětské hry. V galerii či v přírodě, před diváky nebo bez nich, prováděli jednotlivci i spřízněné skupinky něco, co nejrůznějším způsobem vybočovalo z normálního života…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
