Už dva měsíce trvá tichý boj mezi prezidentem Václavem Havlem a Janem Kavanem. Jde v něm o jmenování tří Kavanových kandidátů na velvyslanecký post. Prezident však Ivana Bušniaka, Alexandra Slabého a Alenu Prouzovou jmenovat nechce. První dva proto, že jejich předlistopadová minulost i diplomatické kroky v letech devadesátých poznamenaly českou zahraniční politiku. Alena Prouzová je zase nepřijatelná jak svojí chabou znalostí angličtiny, tak relativní nezkušeností - v diplomacii se totiž pohybuje jen něco přes dva roky. Má přitom nastoupit do Finska, které jako člen Evropské unie patří mezi zahraničněpolitické priority. Na stejně důležité posty jsou určeni i Slabý s Bušniakem.
Stačí splnit požadavky
Každý ze tří jmenovaných zájemců o post velvyslance má poutavý osud. Ivan Bušniak začal diplomatickou kariéru v sedmdesátých letech v Moskvě, kde vystudoval fakultu mezinárodního práva. Poté se vrátil do Prahy a pracoval jako diplomat. Po revoluci se stal na ministerstvu zahraničí šéfem euroatlantické sekce. V polovině 90. let odjel do Bělehradu, kde pak vedl ambasádu během Miloševičových válek i při zásahu NATO proti kosovské genocidě. „Ve svých depeších do Prahy psal, že srbské čistky jsou pouze bojem s muslimskými teroristy,“ vzpomíná předseda zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský. „Pamatuji si jeho depeši, že masakr na sarajevském tržišti spáchali proti sobě sami muslimové, aby si získali náklonnost světa.“ Bušniak se podílel i na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
