Chemická cesta ke štěstí

Zatažená obloha, hustý déšť a silný vítr. Tak málo přívětivě vítá ve středu své návštěvníky legendární kopec Raná u Loun. Na malém parkovišti pod ním stojí dva karavany, do provizorního přístřešku s celtou napnutou mezi nimi neúprosně bubnuje déšť. Pod celtou sedí instruktor paraglidingu Jaroslav Grulich (39): „V dešti se sice dá létat, ale to už musíte být skutečný profík,“ říká rozpačitě. Jeho žáci, až na dvě výjimky samí muži, místo létání sledují v nedalekém hotýlku vzdělávací pořad o meteorologii.Příkrý čedičový vrch Raná prý nabízí nejlepší podmínky pro létání s padákem - paragliding. Jeden z nejvýznamnějších adrenalinových sportů sem každý den láká desítky zájemců. Pokud jsou příznivé podmínky a pokud se odváží udělat krok do prázdna, jsou bez výjimky šťastní.Kolem třetí odpoledne se ukazuje, že tentokrát příznivci létání nečekají marně. Přestává pršet a obloha se jako na povel rozjasňuje. První sportovci vystupují na vrchol, vítr s přibývající výškou sílí, mraků naštěstí ubývá. Samotná cesta na kopec s padákovou soupravou na zádech už zvedá hladinu adrenalinu. Dole pod kopcem ještě žáci paraglidingové školy roztahují padáky a trpělivě trénují starty. Tady nahoře ale už jde o něco jiného: odsud se už přímo vylétává. Stačí si připnout padák, udělat pár kroků dolů po svahu a zvednout „křídla“ do větru. Pro zkušeného pilota je to skoro rutina, ale popsat pocity, které při tom zažívá, je obtížné i pro zkušené letce. "Musíte to prostě zažít, jinak nepochopíte, co se v…