Život v zárodečné mase

Do medicíny se nyní investují astronomické částky. Co za ně společnost očekává? Zejména omezení vlivu nemocí na kvalitu a délku lidského života. Aby ale věda mohla životní funkce ovlivňovat a měnit, musí nejprve zjistit, jak život funguje. Před sebou má přitom jen jeden nepřekročitelný mantinel: nesmí účelově promrhat jediný lidský život. Proto vyvolal tolik pozornosti experiment, který byl uskutečněn na soukromé klinice ve Virginii a během kterého byla ve zkumavce pomocí spermií účelově oplodněna lidská vajíčka. Z takto oplodněných vajíček byly po několika dnech odstraněny tzv. embryonální kmenové buňky a zbytek byl zničen. Šlo o promrhání životů?

Co je a co už není

Embryonální kmenové buňky, jež se ocitly v centru veřejných debat, se již desetiletí ukazují být velice *nápomocným prostředkem pro boj s mnoha typy onemocnění. Zejména těch, při kterých jsou nenávratně zničeny určité orgány, například játra či mozek. Je velice pravděpodobné, že se tyto buňky budou jednou „vyrábět“ eticky značně jednodušeji než složitou manipulací s uměle oplodněnými vajíčky. Aby však věda mohla najít nový zdroj, musí nejdříve pochopit vlastnosti těchto buněk. A pro tento výzkum jsou nejvhodnější právě buňky získané z uměle oplodněného vajíčka, neboť jsou prokazatelně schopny být zdrojem jakéhokoli orgánu či tkáně. Nicméně abychom mohli akceptovat využití uměle oplodněného lidského vajíčka pro tyto účely, musíme přesně specifikovat, co ještě není, co je a co už není…