Konec královny banditů

Ta paralela úplně nesedí, ale přesto: představme si, že Jiří Kajínek vyjde po dvaceti letech z vězení. Bude o něm napsána kniha, natočen film. Vznikne mýtus zločince s lidskou tváří. Získá popularitu a bude zvolen do parlamentu. Příběh indické ženy, jedné z nejpozoruhodnějších postav indické politiky Fúlan Dévíové se odehrával v podobných obrysech, nese ale nesrovnatelně větší dávku neštěstí a romantiky. Předminulý týden skončil. Kvůli násilí, které provázelo celý její život.Příběh Dévíové je zatemněn různými legendami a ani indičtí novináři nemají zcela jasno, co je pravda a co fikce. Jde hlavně o detaily, které mohou být rozhodující pro vyhlášení soudů o míře její brutality a podílu na násilnostech. Hlavní děj příběhu je ale jasný. Narodila se před čtyřiceti čtyřmi lety - řečeno slovy Gándhího - ve skutečné Indii. V jedné z desetitisíců vesnic severoindického státu Uttarpradéš v rodině chudého zemědělce z nízké kasty. Neučila se číst ani psát, zřídkakdy se dostala dále než dvacet kilometrů od rodné vesnice. Jejím životním posláním bylo, stejně jako v případě desítek milionů jiných chudých vesnických žen, porodit alespoň jednoho syna (po něm touží každá indická rodina) a celý život pracovat na poli za jídlo a plat půl dolaru denně.Už jedenáctiletou Fúlan prodal otec třikrát staršímu vdovci, údajně za bicykl a krávu. Dětská nevěsta ale v novém domově dlouho nevydržela. Po roce bití a manželském znásilňování utekla a vrátila se pěšky několik set kilometrů zpět do vesnice…