Mezi úředníky a regulátory se v poslední době stalo oblíbeným zvykem poukazovat na problémy energetických systémů ve Spojených státech: vidíte, kam vede „přílišná liberalizace“! Až tato nová móda leze mnohým na nervy. Nejedná se jen o často připomínanou Kalifornii (naposledy viz Respekt č. 17/2001), ale také o New York a celé východní pobřeží, cenové dostihy na Středozápadě v letech 1998–99 atd. Zdánlivě to vypadá tak, že ve Spojených státech je elektroenergetika zakletá. Lze ale posloužit i pozitivním příkladem. Je jím domovský stát dnešního amerického prezidenta - Texas. Nezávislost na federální regulaci si tady ovšem elektrárenské společnosti musely vybojovat, a to za napínavých okolností.
Ostrov
Severoamerický energetický systém překvapivě není jednotný. Existují čtyři velké oblasti, které nejsou navzájem propojeny a synchronizovány. Jedná se o východní a západní část Spojených států (včetně přilehlých částí Kanady a Mexika), o frankofonní Quebec a nakonec o Texas.Proč Texas? Na první pohled se dá tato zvláštnost vysvětlit geografickou polohou, ale skutečnost je mnohem barvitější a zábavnější. V 60. a 70. letech probíhalo pod dozorem amerického federálního regulačního úřadu pro energetiku (FERC) a autoregulačního orgánu (NERC) povinné sjednocování sítí coby reakce na velký výpadek proudu v New Yorku z roku 1965. Jenomže texaské energetické společnosti měly v té době nejnižší ceny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu