Nohy za dvě miliardy

Rok od roku se zvyšují sumy vyplácené za přestup špičkových sportovců. Letošní léto přineslo nový rekord: za Zinedina Zidaneho vyplatil Real Madrid Juventusu Turín 66 milionů dolarů (2,6 miliardy korun). Juventus pro změnu za 40 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) získal z Lazia Řím Pavla Nedvěda, což je dosud nejvyšší suma zaplacená za českého fotbalistu. Zaměstnavatele změnil i třeba hokejista Jaromír Jágr - tým Washington Capitals přestupovou částku nezveřejnil, nicméně je rovněž odhadována na desítky milionů dolarů. Jak se takové obchody klubům vyplatí?

Díky, Supermario

Na úvodní otázku se nabízí laciná odpověď: kdyby se to klubům nevyplácelo, asi by to nedělaly (s tou výhradou, že i ve sportu někdy podnikatelský záměr nevyjde a klub zkrachuje). Podívejme se ale na problém detailněji.

Podnikání ve sportu je byznys jako každý jiný. Poptávka po tomto druhu zábavy je velmi vysoká a není proporcionálně úměrná kvalitě. Jinými slovy, na dvakrát lepšího fotbalistu se přijde za stejnou cenu podívat více než dvojnásobné množství diváků. Jako příklad lze uvést návrat hokejisty Maria Lemiuexe, který zvedl návštěvy na stadionu a sledovanost zápasů Pittsburghu mnohonásobně více, než se zvětšila kvalita hokeje produkovaného týmem Tučňáků.Stadiony mají omezenou kapacitu, díky televizi však lze sportovní výkon („produkt“) superhvězdy rozšířit do drtivé většiny domácností. Malý, nikoli nerealistický příklad: předpokládejme, že dvakrát lepší hráč…