Vydání Slobodana Miloševiče do Haagu způsobilo v Jugoslávii vládní krizi. Proti se oficiálně postavili prezident Vojislav Koštunica a svazový premiér Zoran Žižič, který odstoupil, a s ním padla celá federální vláda. Minulý týden parlament rezignaci vlády přijal. O nutnosti extradice byla přitom přesvědčena většina jugoslávských představitelů, minimálně od chvíle, kdy na Západě skončilo období „jugoforie“ z Miloševičova pádu a bylo jasné, že finanční pomoc zemi bude vázána na spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ale jak se zdá, ani Koštunicovi nebyl Miloševičův odchod proti srsti, byť se před srbskou veřejností tváří jako svatoušek. Jasnými zastánci vydání byli mladší pragmatičtí politici v čele se srbským premiérem Zoranem Djindjičem. Za ním stála drtivá většina všech stran z vládní koalice Demokratická opozice Srbska (DOS) i vlivné nezávislé organizace. U unavené a ekonomickými obtížemi sužované společnosti Miloševičův odchod nevyvolal žádnou silnější reakci. Sám Koštunica, pro kterého byl Haag ještě před rokem „to úplně poslední, co ho zajímá“, začal tváří v tvář realitě povolovat. Protože si zakládá na tom, že je právní legalista, požadoval přijetí zvláštního zákona o spolupráci s haagským tribunálem ve svazovém parlamentu. Ten však odmítla podpořit černohorská Socialistická lidová strana (SNP). Je to filiálka Miloševičových socialistů v Černé Hoře, která se jako jediná zúčastnila loňských federálních voleb, neboť ostatní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu