Lukašenkův pendrek

Přípravy na zářijovou volbu hlavy státu v Bělorusku se rozběhly na plné obrátky. V Minsku se vždy během noci na zdech u vchodů do metra objeví letáčky opozičních stran, přes den je však státní bezpečnost strhá, případně vylepovatele zatkne. Zvýšenou aktivitu opozice doprovází nárůst represe ze strany hlavního favorita voleb, prezidenta Alexandra Lukašenka. K mání má nepřeberné množství prostředků, jak si pojistit úřad na dalších pět let, protože stát je on. A lidé mu věří.

S chutí do nich

Díky nelegálním změnám v ústavě si Lukašenko v roce 1996 prodloužil termín panování na sedm let. Letos se už střetu se svými protivníky nevyhne, přestože o férovém boji nemůže být ani řeč. Jeden z prvních útoků zaměřil prezident na minskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která hodlá školit mezinárodní pozorovatele pro zářijové volby. V rozhovoru pro státní televizi označil pracovníky OBSE za „bandity, kteří večer vytahují z pod postelí zbraně“. Poté oznámil, že si vezme pod kontrolu rozpočet mise OBSE, protože organizace „financuje opozici“. Členům opozičních stran pak doporučil, aby nevycházeli na ulici: „Křičte si, ale naši lidé se nenechají podvést. Já národ nedám.“ Svůj slib opravdu splnil, když vydal prezidentský dekret omezující organizování demonstrací. Policie získala pravomoc okamžitě rozpustit shromáždění, pokud jeho účastníci „ohrožují bezpečnost společnosti, život a zdraví občanů, anebo schovávají své tváře pod maskami“.…