Je docela dobře možné, že patnáctý červen roku dva tisíce jedna se jednou stane významným dnem České republiky. Žáci základních škol si v hodinách dějepisu budou připomínat, že právě v onen památný pátek byl odsouzen jistý Karel Vaš, Gottwaldův prokurátor, který na začátku padesátých letech minulého století posílal za mříže či na smrt nevinné lidi jenom proto, že se znelíbili vládnoucímu komunistickému režimu. Gymnazisté se pak navíc dozvědí spoustu důležitých podrobností. Například, že Vaše posunula za mříže až intervence ministra spravedlnosti a Nejvyššího soudu, kteří odmítli promlčitelnost jeho zločinu spáchaného na legionáři a hrdinovi fašistického odboje generálovi Heliodoru Píkovi. Spolu s celou společností pak budou vědět, že právě v této chvíli došlo ke zlomu v souzení zločinů komunismu a že po Vašovi následovala série dalších spravedlivých soudních rozhodnutí - rozsudků, které alespoň částečně vyčistily zanesené kouty kolektivní duše českého národa.
Jeden za všechny
To vše se opravdu může stát. Viděno z dnešní perspektivy to ale vypadá jako trochu divoká fantazie, která se s realitou potkává jen a jen ve Vašově případě. Jsou tu sice náznaky, že po jednom z katů generála Píky přijdou na řadu i další aktivní přisluhovači totalitní likvidační mašinérie - už brzy by měl před soudem stanout babický soudce Pavel Vítek, který v roce 1951 poslal na smrt sedm nevinných lidí. Zatím ale jde pouze o snadno přehlédnutelnou kapku v nekonečném oceánu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
