Becherovka na summitu

Češi si už dávno zvykli, že synonymum pro premiérovo jméno je becherovka. Členové ČSSD to dokonce považují za volební magnet, protože se tím Miloš Zeman zřetelně odlišuje od ostatních politiků, zároveň ale podobá mnohému Čechovi. Spolu se svérázným humorem, na odiv stavěným buranstvím a arogancí dotváří odér z karlovarského likéru Zemanovu image, která v domácím ringu zabírá. A nejen u voličů vládní strany. Přispějme k této popularitě. Na tiskovou konferenci po závěru setkání špičky Evropské unie v Göteborgu dorazil Miloš Zeman opilý. Co na tom, mohl by kdekdo namítnout. Vždyť někdejší německý kancléř Willy Brandt měl ke skleničce možná ještě blíž, o Jelcinovi ani nemluvě, a i současný první muž světové velmoci se musel léčit ze závislosti na alkoholu. Opravdu by na tom nic moc nebylo, kdyby páně premiérovo hobby nebránilo Zemanovi zodpovědně vykonávat jeho práci, což na summitu Unie znamená plně při vědomí a se vší vážností zastupovat deset milionů lidí. Zeman však před politiky a posléze novináři z celé Evropy předvedl, že zájmy státu jsou i na tak významné schůzce ve srovnání s obsahem žlutozelené lahve vedlejší. Premiér nejdříve vůbec nepochopil otázku reportérky listu The Financial Times, zda česká vláda stihne vyjednávání s EU do konce roku 2002, i když v zemi budou parlamentní volby. Namísto toho spojil dvě témata v jedno a otráveně odpověděl, že „jak známo, jen asi 10 procent Romů chodí volit“, aniž by si uvědomil lidskoprávní závažnost svých slov. Poté bez…