S konfuciánem do prvního světa

Přestože veleúspěšný singapurský premiér Lee Kuan Yew (1923) odešel na politický výminek již před jedenácti lety, je jeho hlas stále slyšet. Před časem dokončil své paměti. Na léta, která strávil v aktivní politice, přitom jist nevzpomíná jen Lee. Výsledky, kterých dosáhl, se totiž vskutku nedají přehlédnout.

Rákoska po Britech

Když malajští nacionalisté v roce 1965 vyplivli Singapur ze své federace jako nestravitelné sousto, ocitl se Lee - údajně proti své vůli - v jeho čele. Zdědil zemi s ekonomikou zmítanou chaosem a ovládanou nejrůznějšími klany. Když o pětatřicet let později opouštěl premiérské křeslo, předával svému nástupci hospodářsky silný a prosperující stát se 70 miliardami dolarů devizových rezerv a desátým nejvyšším HDP na hlavu na světě. Lee věděl, že k tomu, aby se Singapur stal rozvinutou zemí, potřebuje zahraniční investice. Snažil se proto nabídnout kvalitní služby investorům z prvního světa v regionu světa třetího. Maximálně liberalizoval a zprůhlednil ekonomiku a už deset let před Thatcherovou oslabil odbory, které musely přijmout princip, že mzdy nesmějí růst bez růstu produktivity práce. Prosadil také řadu protikorupčních opatření a kombinací pobídek i trestů motivoval taxikáře, číšníky, obchodníky a živnostníky ke zdvořilosti a ochotě. Výsledky reformního úsilí na sebe nenechaly dlouho čekat. Po investicích z Hongkongu a Japonska začaly na Singapuru v 70. letech investovat i velké americké firmy, které pak přinesly kýžený…