Brněnský festival Expozice nové hudby tolerovali svého času čeští komunisté přesně dva roky. Příznivcům soudobé experimentální, improvizované a elektronické hudby samozřejmě nemohl jejich koníček v normalizujících se poměrech projít. Zneklidňující náboj „expozice“ si ale poradil i s nástupem svobody: dvacet let po zákazu v roce 1971 byla přehlídka obnovena a hned zkraje nabrala dobrý vítr. Dramaturgovi Jaroslavu Šťastnému se ji postupně podařilo přemístit z akademického prostředí do inspirativních prostorů opuštěné továrny Vaňkovka v centru Brna a festival si během let získal v kontextu nové kreativní hudby značný respekt. I letošní ročník, načasovaný na konec května, nabídl mimo jiné dva koncerty, na nichž bylo možné zaznamenat opravdu neslýchané věci.
Vojáci a vesničané
První překvapení přišlo hned na začátku: „expozici“ zahájilo vystoupení newyorského klarinetisty a skladatele Daniela Goodeho. Umělec pro své experimentální skladby použil opravdu netradiční soubory. Nejprve provedla Posádková hudba Brno (tedy de facto vojenská dechovka) jeho improvizační minimalistickou skladbu Wind Symphony. Tentýž soubor potom společně s Horňáckou muzikou Mirka Minkse interpretoval ve druhé půli koncertu Goodeho experimentální skladbu Eight Thrushes in Moravia (Osm drozdů na Moravě). První kompozice byla nabitá na dechovku neuvěřitelným pulsem a synkopovanými swingujícími modely. Druhá (kterou Goode před pěti lety realizoval v Bělehradě s tamním symfonickým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu