Jako žába na prameni

Vláda slíbila vydat do roku 2005 celkem 7, 3 miliardy korun na zavedení internetu do škol. To je chvályhodné. Program však přesto vyvolává vážné otazníky. Měl by totiž být realizován ve třech projektech, přičemž kvalita dvou z nich je velice pochybná.

Vševědoucí ochutnavači

Dobře je nachystán první projekt - vzdělávání učitelů za 1, 8 miliardy korun. Koncept počítá s tím, že škola dostane zaplaceno za každého učitele, který dosáhne požadované informační gramotnosti a složí zkoušku. Jak si školy vzdělávání zařídí, je na nich. Druhý projekt - nákup softwaru a informačních zdrojů (0, 8 miliardy) - je již problematičtější. Je zatím založen na ministerských „ochutnavačích“, kteří prý nejlépe rozhodnou o tom, co školy potřebují, a rovnou jim to koupí. I na ministerstvu samotném se však naštěstí uvažuje o rozumnějším přístupu: produkty zkontrolovat, zda jsou nezávadné, a registrovat je. A pak sledovat, kolik škol, učitelů a žáků je skutečně využívá, a podle toho rozdělit peníze. Takováto varianta by navíc zajistila, že lépe na tom budou dodavatelé, kteří školám nabídnou užitečné věci, než ti, kteří se znají s „ochutnavači“. Největším množstvím vyhozených peněz hrozí třetí projekt - pořízení hardwaru (4, 7 miliardy). Namísto toho, aby ministerstvo peníze rozdělilo školám, hodlá Zemanův úřad vybrat „generálního dodavatele“ a svěřit nákup jemu. Takový nápad má dva možné výsledky: Výběrové řízení se letos vůbec nepodaří realizovat (když jde o miliardy,…