Příliš mlsní lidovci

Miloslav Výborný předminulý týden zahodil možnost stát se vrchním lidovcem. Zdůvodnil to tím, že KDU-ČSL potřebuje čelní střet a že on by mu jen překážel. Ten střet se nezadržitelně blíží. Už o nadcházejícím víkendu se budou delegáti lidoveckého sjezdu v Jihlavě rozhodovat mezi Janem Kasalem a Cyrilem Svobodou. Jihlava slibuje nejnapínavější osobní souboj v české politice od podpisu opoziční smlouvy. Když se schází ODS, nikoho ani nenapadne, že by Václav Klaus mohl mít vyzývatele. V sociální demokracii měl Vladimír Špidla předsednictví v kapse, sotva na něj všemocný Miloš Zeman ukázal prstem. A ani loňský duel Kühnl - Mlynář na sjezdu Unie svobody dvakrát velký trhák nebyl: předem se vědělo, že Mlynář zatím nemá šanci. Tak se stalo, že v té všeobecné sjezdové nudě zbyli už jen lidovci, kdysi nejfádnější patroni české politiky, kdo by ještě mohl nabídnout dramatickou podívanou.

Podle skutků nepoznáte je

Starý praktik Jan Kasal sice zůstává mírným favoritem, Cyril Svoboda se ale na něj pomalu dotahuje. Je to podívaná na způsob koňských dostihů. Tak jako málokdy zahlédneme obličeje žokejů, spatříme i za soubojem Kasal - Svoboda jen zřídka myšlenkový střet. Pamatuje si snad někdo, že by Kasal za těch deset jedenáct let ve vrcholné politice přišel s nějakou zákonnou iniciativou, že by vnesl do české politiky nové téma? Také Svoboda se od Kasala dosud lišil hlavně strategií: když vyhlížel Kasal spojence napravo, díval se Svoboda demonstrativně doleva.…