
V 15. čísle Respektu tvrdí Tomáš Němeček v hlavním článku nazvaném Proti mocnému státu, že důvodem masivního přílivu zahraničních investic do Irska byly vedle dotací z Evropské unie především daňové úlevy pro zahraniční firmy. Přesněji řečeno nízká daňová sazba nabízená zahraničním firmám, které se rozhodnou na ostrov přesídlit. Toto tvrzení je však pravdivé pouze zčásti, a protože jde o svého druhu mýtus, zaslouží si polemický rozbor.
Možností je víc


Nejen v případě Irska a srovnatelných regionů EU, ale i v případě postkomunistických zemí střední Evropy totiž o přílivu investic rozhoduje celý komplex faktorů. Jasně to potvrzují například zkušenosti z šesti nových spolkových zemí SRN (bývalé NDR), kam po sjednocení Německa v roce 1990 také přiteklo ohromné množství zahraničních investic. Jejich příliv však není vysvětlitelný nízkou daňovou sazbou. Ta totiž byla citelně vyšší než v Irsku. Svou roli sehrála spíše kvalitní a vzdělaná pracovní síla, uspokojivá produktivita práce a především v porovnání s ostatními postkomunistickými státy také kvalitnější infrastruktura, flexibilnější administrativní aparát a průhlednější právní prostředí. Významnými faktory, které determinují úspěšnost zemí v soutěži o příliv zahraničních investic, je také celková ekonomická situace a kvalita bankovních služeb. Tedy dostupnost úvěrů s nízkou úrokovou sazbou, stabilita měny a nízká míra inflace, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu