V dlouhé řadě překladů americkožidovské literatury znamená nynější české vydání knihy Josiho Kleina Haleviho Vzpomínky židovského extremisty jistý unikát. Nejenom proto, že zde vzpomíná člověk narozený v roce 1953, tedy teprve čtyřicátník. Český čtenář tu najde především pohled na nebývale široké spektrum aspektů židovství. Kdo se o věc zajímá, mohl si v češtině přečíst základní díla o holocaustu, historii Židů, chasidech, židovsko-arabském konfliktu a dalších - pro běžné konzumenty literatury více či méně módních - tématech. Ale pohled Američana s východoevropskými kořeny, narozeného a vyrůstajícího v místě a době, kdy antisemitismus není prvoplánově akutní (kdyby antisemitismu nebylo, museli bychom ho snad vymyslet, mohlo by znít jeho mladické krédo), na vlastní názorový vývoj představuje novinku. Můžeme také říci, že jeho vzpomínková kniha je počinem spíše politickým a politologickým než kulturním.
Hlavně to zveličit
Halevi je typickým příslušníkem druhé generace holocaustu. Otec, narozený v rumunském Sedmihradsku, přežil nacistické běsnění ukrytý téměř půl roku v těsné díře v lese. Matka, rovněž ze Sedmihradska, stihla ujet do Ameriky před válkou. Jaký vklad do života malý Josi od rodičů, zejména od otce, získal? Naučit se znát svět bez iluzí, píše Halevi. Gój nenávidí Žida. Nejen jedna nebo druhá skupina lidí, nejen celý národ, ale celý nežidovský svět. Tuto lekci vštěpoval otec (ačkoli jeho samého v lesním úkrytu chránil gój, rumunský…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu