Nevinný, anebo vrah

Předvánoční prezidentská milost dostala z vězení Zdeňka Růžičku, odsouzeného na sedmnáct let za vraždu dvou lidí. Vinným byl přitom uznán na všech stupních zdejší soudcovské hierarchie, která se Růžičkovou kauzou zabývala. Jeho případ v minulosti zkoumali i čtyři ministři spravedlnosti a Ústavní soud. Buťto na nás tedy prezident republiky pustil loupežného vraha, anebo je síto české justice tak děravé, že jím snadno propadne i nevinný člověk.

Nepochopitelné

Podle policie se věc seběhla následovně. Na konci mrazivého ledna 1992 přišli do pražské ulice U sadu dva zloději. Hledali člověka, který inzerátem nabízel k prodeji svůj Fiat-Uno. „Vylákali Ladislava Pince do garáže, kde ho obviněný Hladovec deseti bodnými ranami do krku a hrudníku usmrtil,“ popisuje situaci obžaloba. „Poté co Drahomíra Pincová přišla svého manžela hledat, obviněný Růžička ji napadl polní lopatkou a zasadil jí takové rány do hrudi, břicha a krku, že poškozená na místě zemřela.“ Policisté pár dní po vraždě zadrželi ukradený Fiat. Řídil ho drobný zlodějíček Jiří Hladovec. Na jeho šatech byla nalezena stopa krve paní Pincové. Hladovec se při výslechu označil za „pouze pasivního diváka vraždy“, kterou prý spáchal jeho komplic, několikrát trestaný zloděj Zdeněk Růžička. Řidič Fiatu navíc údajně vůbec netušil, proč jej Růžička ke garáži vede. Podíl na vraždě ovšem odmítl i Růžička. Ten ve výpovědích dodnes trvá na tom, že na místě vůbec nikdy nebyl a že jej Hladovec do záležitosti…