Karategínská dolina patří k nejsvéráznějším místům ve Střední Asii. Ženy chodí zahaleny šátky, na ulicích postávají vousatí mudžáhidé a cizinec je tu ušetřen časté pozornosti ze strany policie - stačí jen náčelníkovi policie (a rovněž bývalému veliteli opozičních bojovníků) vysvětlit, co v těchto končinách pohledává. V minulých letech se přes část doliny přehnaly těžké boje. S počátkem občanské války v Tádžikistánu vyrazila skupina místních mužů do Kurgan Ťjube na pomoc svým spojencům v boji proti vládním „kuljábským“. Byli ale vytlačeni až do Afghánistánu a vrátili se domů tajně, přes Pamír. Tehdy už byli jejich sousedé z Kuljábu v Karategínské dolině, vyháněli místní - a domů si odváželi jejich majetek. V horách se zatím formovaly oddíly mudžáhidů. Byli mezi nimi místní obyvatelé, zkušení „veteráni“, kteří přišli přes hory z Afghánistánu, a také „Namangáního lidé“ - několik stovek uprchlíků z Uzbekistánu. Kvůli nim také několikrát přilétla do údolí uzbecká letadla a bombardovala zdejší vesnice v domnění, že střílejí na základny „svých“ opozičníků.
Z centra odporu
Tito bojovníci přišli začátkem 90. let přes hory, poté co režim prezidenta Islama Karimova brutálně potlačil nepokoje ve Ferganské kotlině. Jejich vůdcem byl Džumaboj Chadžijev, přezdívaný podle města Namangan, centra odporu. Chadžijev alias Namangání pak pobýval nejenom v Tádžikistánu, ale i v Afghánistánu. Udržoval dobré vztahy s etnickým Uzbekem generálem Rašídem Dostúmem a pomáhal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
