Minulou středu nastupující prezident George W. Bush zrovna v texaském Austinu obědval s kapitány amerického průmyslu, když dorazila nečekaná zpráva z Washingtonu: americká centrální banka (Fed) výrazně snižuje úrokové sazby. Mezi účastníky vypuklo nadšení a - jak později prozradil šéf koncernu General Electric - spontánně připili na zdraví předsedy Fedu Alana Greenspana. Americká burza výrazně stoupla a vzápětí ji následovaly i trhy v Londýně a Frankfurtu. Také na titulní straně Wall Street Journalu šlo o zprávu číslo 1. Už nějaký čas se mezi ekonomy debatuje, zda letos Spojené státy po dekádě zázračného růstu spadnou do recese, která zbrzdí hospodářství celé planety (viz Respekt č. 1/2001). Greenspan se tedy rozhodl zasáhnout, a to dřív a razantněji, než kdokoli čekal. Jenomže - bude to stačit?
Proti špatné náladě
Těžko si představit lepší důkaz významu, jaký má pro dnešní svět Amerika, Fed i sám Greenspan. Na vyvolání vlny optimismu, která se z newyorské burzy přelila na ostatní kontinenty, stačil pokles sazeb o „pouhou“ polovinu procentního bodu (z 6,5 na 6 %). I když se to laikovi může zdát neuvěřitelné, na poměry Fedu je to hodně. Američtí centrální bankéři snížili tzv. sazbu na federální fondy, což je klíčová míra, podle níž upravují svou úrokovou politiku i komerční banky (zhruba řečeno: vyjadřuje, kolik je Fed ochoten vyplácet bankám za krátkodobé uložení volných peněz).…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu