Horečka páteční noci

Smutný kluk melancholicky kouše do krokodýlové bagety. Starší muž v chatrném svrchníku s plackou fernetu pospává opřen o sedačku před sebou. Tramvaj směřující nocí k Libeňskému mostu je poloprázdná. V zadním voze si cosi potměšile špitá dvojice starších prošedivělých žen. Ale mládenec s dívkou v korespondujících bílých šatech si spokojeně prohlížejí svůj bezchybný odraz v okně. Z mladíkovy zadní kapsy znuděně vykukuje svazek tisícikorun, silně nalíčená dívka někam telefonuje. Návštěvníky vyhledávaného pražského klubu Mecca nelze přehlédnout.

Je tu pohoda

Na konci temné libeňské ulice U Průhonu svítí nenápadný nápis Mecca. Nezasvěcenec by jen těžko hádal, že právě sem směřují každý víkend stovky tancechtivých návštěvníků. Největší nával je po půlnoci, kdy se ke dveřím slétají noční ptáci z mejdanů a diskoték celé Prahy. Kromě svalnaté ochranky je ale dnes u vchodu čeká rukou sepsané avízo, že napjatě očekávaný host DJ Dimitri z Amsterodamu onemocněl a nedorazí. Vstupné je tedy sníženo ze čtyř na dvě stovky a zahrnuje skleničku šampaňského, kterou si každý může vyzvednout u hostesky hned ve vchodu. Cesta na malý parket vede přes prostornou barevnou restauraci s velkými akvárii, kovovými stolky, fialovými chlupatými křesly a pohodlnými koženými sedačkami. V nich jsou zabořeny desítky pečlivě oblečených dívek a mladíků se slunečními brýlemi. „Přes den máme úplně jinou klientelu. V poledne se sem chodí naobědvat hlavně úředníci z okolních kanceláří,“…