Západní Hercegovina nepatří k místům, kde by člověk toužil žít. Kamenná poušť, v níž se ztrácí malá městečka stísněná mezi horami, láká jen nejzarytější romantiky. Chorvaté, kteří tvoří naprostou většinu zdejšího obyvatelstva, vždy patřili k bojovníkům za národní věc. Právě odsud se za druhé světové války rekrutovalo nejtvrdší jádro ustašovců a místní rodáci si v Haagu odpočítávají své až 45leté tresty za účast v bosenské válce. Nepoučeno historickou zkušeností vrhlo se nyní 300 000 hercegovských Chorvatů do nového a předem prohraného boje. S celobosenskou vládou, záhřebskými politiky i mezinárodním společenstvím.
Po boku s nepřítelem
Zástupci bosenských Chorvatů patří ke staré gardě politiků 90. let, kteří za války získali aureolu národních vůdců a dnes nepoznali, že staré časy už skončily. Lidé se namísto ideologií zabývají tím, co budou jíst k večeři, a politikům, kteří si z vybičovaného nacionalismu udělali výnosnou živnost, ukázali záda. První šok přišel koncem roku 1999 po volbách v Chorvatsku, kde zvítězila opozice a po desetiletí vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ) skončilo na smetišti dějin. Pro bosenskou pobočku HDZ, nejsilnější stranu zdejších Chorvatů, bylo však největší ranou zvolení Stjepana Mesiče chorvatským prezidentem. Právě on je nejdůraznějším odpůrcem vzniku „velkého Chorvatska“. Letošní volby v Bosně a Hercegovině znamenaly další katastrofu. Reformní opozice získala mírnou většinu a zformovala vládu jak na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu