Spolu neseme ten osud

Rámeček

JAROSLAV KOPŘIVA se narodil roku 1961 v Šumperku. Vystudoval pražskou ČVUT (obor dopravní stavitelství) a pak navrhoval betonové mosty v Agroprojektu. V roce 1990 se stal přednostou okresního úřadu v rodném městě, po volbách v roce 1992 nastoupil jako první náměstek na ministerstvo vnitra, kde setrval až do příchodu ministra Grosse v roce 2000. Dnes pracuje jako ředitel České katolické charity. Je členem lidové strany, do níž vstoupil v prosinci 1989, neúspěšně kandidoval na poslance v červnu 1998, o rok později na místopředsedu strany. Po vítězství v senátních volbách 2000 byl lidovci navržen na lídra čtyřkoalice, koncem března byl zvolen prvním místopředsedou KDU-ČSL. Jaroslav Kopřiva je ženatý, má čtyři děti.

Loni v prosinci jste vkročil na vrchol stranické politiky. Byla to pro vás změna?

Přišel jsem o část soukromí a dost podstatně se zvýšilo pracovní zatížení.

Zažíváte víc stresu?

Určitě.

Politika je špinavost a člověk někdy musí jednat nečestně, aby se tam udržel. Souhlasíte s tím?

Každý má ve svém jednání limity, kam už není ochoten jít. Kdo takové hranice porušuje, určitě se dopouští špinavosti. Ale hodně lidí v politice limity má a dodržuje. Politika není špinavost jako celek, ale určitě jsou tam lidé, kteří jednají nečestně a nemorálně.

Použil byste taktickou lež?

Není nečestné neříkat vždy všechno, co člověk ví.

Nebylo to zodpovědné

Zúčastnil jste…