0:00
0:00
Ekonomika17. 4. 20013 minuty

Bez Sítě a bez bytu

Astronaut

ČSSD je „mluvčím těch, kteří nemají k dispozici mikrofon, nemají přístup k internetu a o nichž CNN nepřináší zprávy“. Tak pravil Vladimír Špidla předminulou sobotu ve svém programovém projevu. Těžko najít slova, která by lépe vykreslila rozdíl mezi Špidlou a lídrem progresivní levice na západě Evropy. Skutečně, informační technologie budou spoluvytvářet 21. století a přístup k nim je limitován, v českém případě především trvající nadvládou Telecomu a vysokými cenami za provoz na Síti. Jak z toho ven? Tony Blair by nejspíš řekl: Jsme mluvčím těch, kteří žádají laciný a běžně dostupný přístup k internetu. Vladimír Špidla je ale mluvčím těch, kteří přístup k internetu nemají - rozuměj mluvčím těch, kteří na Síť nemají peníze, i těch, kteří o informační technologie nemají zájem, tedy mluvčím potřebných i ignorantů. Anebo ještě jinak. Je-li jakákoli politická strana mluvčím nějak definované skupiny, usiluje o to, aby se ona skupina rozšiřovala, snaží se zvýšit počet svých voličů. Je-li tedy Špidlova ČSSD mluvčím těch, kteří nemají přístup k internetu, musí usilovat o to, aby u nás nemělo přístup k internetu co nejvíc lidí. Nebude přece mluvčím skupiny, která se marginalizuje. Dobrá zpráva pro Telecom!Pokud jde o přístup k informačním technologiím a dotyčnou rétoriku, je nyní hranice mezi levicí a pravicí víceméně jasná. Zcela opačný obrázek skýtá otázka trhu s byty. Názornou ukázku poskytly Lidové noviny, když 29. března ve zvláštní příloze otiskly malou anketku. Deset oslovených osobností odpovídalo na jedinou otázku: „Jak zajistíte svým dětem bydlení?“ Vynecháme-li motocyklového závodníka Jaroslava Hulce a tiskového mluvčího Otu Černého, zbude nám osm zákonodárců z celého politického spektra - ODS, US, ODA, KDU-ČSL, ČSSD, KSČM. Co je na tom zajímavého? Kdyby u odpovědí scházely fotografie, jmenovky a zkratky stranické příslušnosti, samotné texty jsou zcela zaměnitelné, především sémanticky. Levičák říká stejnými slovy totéž co pravičák, konzervativec totéž co liberál, sociální demokrat totéž co komunista. Pravda, sama redakce LN už ve své otázce vsugerovala výraz „zajistit bydlení“. Ale stejně zůstává s podivem, že i kovaní pravičáci v této rétorice bez známky odporu zůstali. Ani jeden (!) z oslovených ve své odpovědi nepoužil výraz „pronajmout byt“, což by měla být ta nejbanálnější odpověď. (Ať si harant něco najde a pronajme, mně byt taky nikdo nezajišťoval.) Místo toho čeští zákonodárci „řeší“ bydlení svých dětí (Jitka Kupčová), „snaží se je zajistit“ (Karel Kühnl), nechávají na dětech, aby si je sehnaly (Daniel Kroupa), „uvažují, jak se postarají o jeho zajištění“ (Jan Zahradil).Všichni dotázaní založili či se chystají založit stavební spoření, uvažují o koupi bytu, o hypotéce, ale slovo „nájem“ je tabu. Co má potom dělat řadový občan, když zjistí, že i ti jeho zástupci, kteří tvoří zákony, byty shánějí, řeší, kupují, zajišťují, vyžeňují a tak dále, ale ani neuvažují o tom, že by si oni či jejich potomci byt pronajali? Přitom odpovědi mohly být tak prosté: Jako zákonodárce udělám vše pro to, aby zmizela regulace nájmu, aby se mohl uplatnit loňský verdikt Ústavního soudu - a aby si díky tomu můj potomek nemusel byt shánět, ale mohl si ho prostě najmout.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].