Posmrtný život Sándora Petöfiho

Zeptáte-li se průměrného Maďara, kdo je největším národním básníkem, bez zaváhání odpoví, že Sándor Petöfi. Ačkoli tento romantický mladík žil v 19. století, jeho příběh dodnes nenechá žádného patriota chladným. Nyní se Maďaři rozhodli, že se s pomocí nejnovějších vědeckých poznatků pokusí odhalit tajemství Petöfiho osud po záhadném zmizení uprostřed bitvy v roce 1849.

Cesta na Sibiř

Petöfiho život i dílo jsou úzce spojeny s přelomovým obdobím maďarských dějin. Tehdy pětadvacetiletý básník byl jedním z těch, kteří vyprovokovali revoluční události let 1848–1849 a sehráli v nich významnou roli. Petöfi dokonce na vlastní žádost vstoupil do vojska bojujícího proti habsburské monarchii v Sedmihradsku pod velením polského generála Józefa Bema. Bem sice básníka jmenoval majorem, Petöfiho vojenské účinkování, podbarvené konflikty s nadřízenými, však zůstalo spíše symbolické a mladý revolucionář nadále válčil především perem, v čemž byl podle soudobých i pozdějších literárních kritiků neporazitelný. Jedna z posledních bitev mezi povstalci vedenými Bemem a Habsburky, kterým ruský car poslal na pomoc 200 000 svých mužů, se odehrála 31. července 1849 u Segesváru v dnešním Rumunsku. Přes naléhání přátel i generála Bema odmítl Petöfi opustit bitevní pole. Neměl ani zbraň, ani koně. Poslední, kteří ho viděli, vyprávěli, jak utíkal sám po polní cestě a za ním se hnali ruští kozáci s napřaženým kopím. Od té chvíle se nad básníkem slehla zem. Jakákoli věrohodná…