
Nad Temelínem se stahují mraky. Elektrárna, která i přes protesty Evropského parlamentu a Rakouska „musela“ být loni v září neodkladně spuštěna, se ocitla v problémech a nemůže jet dál. ČEZ nekončící sérii poruch označuje za maličkosti. Řada odborníků naopak věští komplikace. V elektrárně, která má tomuto státu dávat plnou čtvrtinu proudu, totiž probíhá jeden velký experiment: na zcela unikátním sovětsko-americkém reaktoru se testuje nevyzkoušený prototyp „největší turbíny na světě“.
Unikát


Jádro všech dosavadních potíží spočívá v rozměrech temelínského turbostrojí. Zatímco ještě v Dukovanech běží normální turbíny o výkonu 250 MW, pro Temelín už inženýři v rámci komunistické megalománie vymysleli kolosy čtyřikrát větší. Dvě padesátimetrové turbíny Škodovka vyrobila v roce 1991 a vedení rozestavěné elektrárny unikátní stroje (několik rozměrem podobných běhá už jen ve Spojených státech a v Rusku) převzalo a zaplatilo bez jakýchkoli zkoušek. „Tak velký stroj nelze vyzkoušet v žádném výrobním závodě,“ vysvětluje to výzkumník plzeňské Škodovky Miroslav Balda. „Dostatek páry pro jeho provoz může dát jen jaderný reaktor.“ Dostavba prvního ze dvou reaktorů však - jak známo - přišla místo původně plánovaného roku 1992 přišla o osm let později. Po tuto dobu byla turbína odstavená a prošly její záruční lhůty. (Stejně na tom je i turbína z druhého bloku, která na roztočení stále čeká.) Nyní během postupného rozbíhání elektrárny ČEZ zjišťuje, že kolos není…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu