Třetí lednové úterý ráno po snídani si před jedním z vchodů do vatikánské baziliky sv. Petra dala dostaveníčko nezvykle pestrá společnost. Svátečně naladěný správce chrámu kardinál Virgilio Noe a hlavní svatopetrský ceremoniář monsignore Vittorio Lanyani se sešli s lékařem a několika zedníky. Expedice se pak společně vypravila do podzemních hrobek, kde odpočívají zesnulí římští biskupové. Vatikánští preláti chtěli zjistit, v jakém stavu jsou ostatky papeže Jana XXIII. , a případně rozhodnout o jejich přemístění z podzemí na nové čestné místo ve svatopeterské bazilice. Poté co byl populární papež loni v září blahořečen, se zvýšil počet poutníků, kteří se chtěli zastavit u jeho náhrobku, natolik, že úzká papežská krypta byla neustále přeplněná.
Údiv hodnostářů
Po půldenním otvírání rakve čekalo ve finále na všechny přítomné, jejichž řady mezitím stihl rozšířit i vatikánský státní sekretář kardinál Angelo Sodano, nemalé překvapení: tvář obdivovaného i odmítaného velekněze zůstala i po sedmatřiceti letech od jeho smrti neporušená. Podívaná udivila kardinály natolik, že je to patrné i z textu jindy stroze formulovaných vatikánských dokumentů: "Když pak byla otevřena rakev a z tváře zesnulého odstraněno sukno, objevila se neporušená se zavřenýma očima a lehce pootevřenými ústy, s rysy, v nichž bylo hned možno rozeznat podobu blahoslaveného papeže. " Jev po smrti neporušeného obličeje není podle znalců tak výjimečný, jak by se na první pohled mohlo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
