Do dětského mikrokosmu

První beletristické knihy se Chaimu Potokovi dostaly do rukou až v sedmnácti letech - Evelyn Waugh a hned poté James Joyce. Posledně jmenovaný zapůsobil na jednoho z nejvýznamnějších amerických židovských myslitelů a spisovatelů dle jeho vlastních slov jako „zjevení“. Přesto se Potok, narozený roku 1929 v newyorském Bronxu v ortodoxní rodině (oba jeho rodiče pocházeli z chasidských obcí v Haliči), stal rabínem a coby rabín působil v 50. letech na bojištích korejské války. Zároveň však absolvoval na Pensylvánské univerzitě filozofii - jako většina jeho pozdějších literárních hrdinů se nechtěl vzdát ani náboženského, ani světského prostředí. Jeho dílo (kromě esejů a historického svazku o dějinách židovstva) lze tudíž označit za svého druhu skryté autobiografie či svědectví o tom, jaké pocity drásají Židy ortodoxního původu v současných Spojených státech. Hrozba, že se americký Žid zcela asimiluje do hlavního proudu společnosti, je totiž zcela reálná a zdá se, že schopnost zachovat si specifickou židovskou identitu, aniž by byla vnímána jako podivně jiná, nebude zdaleka snadné. Potokova kniha Zebra a jiné povídky, kterou nedávno vydalo pražské nakladatelství Volvox Globator, představuje v jeho dosavadní tvorbě obrat směrem k realitě nezávislé na původu vypravěče a sledované tentokrát očima několika dětských hrdinů.

Vyvolenost a volba

Připomeňme si alespoň ve stručnosti, s kterými typickými Potokovými problémy a dilematy se doposud mohl seznámit i…