Ropa přes palubu

Návštěvníci pláží v brazilském Rio de Janeiru si mohou zatančit sambu. Po týdnu záchranářských snah sice téměř před jejich očima klesla ke dnu Atlantického oceánu největší ropná plošina na světě, vzniklá obří ropná skvrna ale pevninu shodou příznivých okolností pravděpodobně nezasáhne. I tak ale případ opět vyvolal debatu o tom, jak se dá ničivým ropným haváriím bránit. Jen stručně, co se vlastně minulý týden v Atlantiku sto dvacet kilometrů od pobřeží Brazílie stalo. Státní brazilská ropná společnost Petrobras ohlásila sérii explozí na největší ze svých ropných plošin. Při nich zahynulo deset lidí a do plošiny začala vnikat voda. Kolos o výšce čtyřicetipatrového domu se v průběhu několika dnů naklonil. Petrobras evakuoval sto padesát členů obsluhy a pokusil se o záchranu monstra. To se ale nepovedlo, a po pěti dnech klesl obr ke dnu. Do moře uniklo 1,5 milionu litrů ropy, uložené v zásobnících. Tolik strohý popis událostí. Byla to největší ropná plošina na světě (113 metrů dlouhá, 77 metrů široká), provozovaná teprve od loňského května. Rozsah katastrofy se ale nemůže rovnat haváriím obřích tankerů, z nichž uniká desetkrát, v nejhorších případech i stokrát více ropy. Následky zmírňují i další skutečnosti. K úniku došlo na otevřeném moři poměrně daleko od pobřeží. Vytekla surová ropa, která je podstatně méně toxická než hotový benzin nebo nafta. Petrobras má štěstí i v tom, že se havárie odehrála u brazilských břehů, takže jej zřejmě nikdo nepožene k náhradě škod.

…