Díky za nejlepší vládu

Tak to je fantastické. O plných 3,1 procenta vyrostl od roku 1999 do roku 2000 výkon české ekonomiky. „Myslím, že růst je zdravý a bude pokračovat,“ zaradoval se premiér Miloš Zeman na recepci v hotelu Marriot. Náhodou tam byl i šéf sněmovny Václav Klaus, který premiérova slova potvrdil: „Jsem tomu rád a odhaduji, že ekonomika poroste tímto tempem i v příštích letech.“ Mimoděk člověka napadne, že to musí být zásluha těchto dvou mužů, kteří dali rozvoji ekonomiky potřebnou stabilitu opoziční smlouvou. Kromě toho ještě ministra průmyslu Miroslava Grégra, který slíbil, že pokud dostane peníze na svůj „Velký třesk“, tak letos ekonomika poroste o plná čtyři procenta. No to už si dáme líbit, pane ministře!

Radost podruhé

„Děkujeme vám, politici, za to, že se budeme mít lépe,“ měl by znít zemí hlas všech občanů. Jenže nezní, a to je dobře. Čísla o růstu jsou opravdu slibná a všichni znalci skutečně čekají, že vydrží i v příštích letech. Znamenají ale rozhodně něco jiného, než se nám snaží naznačit Klaus se Zemanem a Grégrem. Vlastně se dlouho čekalo, až tento okamžik přijde. České hospodářství zažívalo dlouhodobý propad během dvaceti let normalizace. Mělo se to změnit po likvidaci RVHP, recese však trvala i po roce 1989. Spolu s ní i debata, jestli nadále žijeme z podstaty jako za komunismu, anebo jestli se hospodářství transformuje a chystá k expanzi na nové, západní trhy. Radost, že už máme transformaci za sebou a nastávají lepší časy, poprvé…