Afghánští tálibáni ospravedlňovali svoje nedávné rozhodnutí zničit neislámské památky v zemi tvrzením, že tak činí v souladu s Koránem. Ten prý zakazuje zobrazovat živé bytosti, neboť člověk nemá právo napodobovat Boží stvoření. Jejich destruktivní akce - nejmedializovanější se stalo dělostřelecké ničení padesátimetrových soch Buddhy v Bámjánu - sice vyvolaly rozhořčené odsouzení po celém světě, zároveň ale také otázku: nemají tak trochu pravdu, že to Korán přikazuje? Mohli se při svém kulturním barbarství opírat o základní náboženskou knihu islámu? Odpověd je jednoduchá. Pravdu nemají a o K orán se opírat nemohli. V této náboženské knize muslimů se nikde přímý zákaz zobrazovat živé bytosti neobjevuje. Ani koránová obdoba biblického Desatera nepřebírá starozákonní příkaz "Neučiníš si modlu, totiž žádné zpodobení. . . " Je však skutečností, že některé verše odsuzují uctívání model, jakému se oddávali předislámští Arabové. V súře XXI. se vypráví, jak Abrahám (neboli Ibráhím) rozbil sochy bůžků. Je to příběh, který zná také židovská rabínská literatura.
Sošky pod Velkou mešitou
Představa, že zobrazovat lidskou nebo zvířecí figuru znamená pyšnou snahu napodobit stvořitelské dílo Boží, pronikala do islámského teologického a právního myšlení zřejmě postupně. Zvláště nepatřičné se staly sochy, tedy díla trojrozměrná, či jak říkali muslimští autoři, „která vrhají stín“. Varování před nevhodnou figurativní tvorbou se promítlo do několika tradičních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
