Smiřovačka před porotou

V pondělí nad ránem dolétne do Evropy zpráva, komu byly letos uděleny filmové Oscary. Mezi nominacemi na nejlepší zahraniční film, jak všichni víme, je letos už posedmé v historii přehlídky český snímek. Tentokrát jde o dílo Musíme si po máhat Jana Hřebejka. Kromě čeká ní na výsledek je ale pro tentokrát zajímavé i to, že všechny české filmy, které byly v průběhu let pro porotu přitažlivé, jsou si svým způsobem podobné.

Vnitřní poctivost

Americká Academy of Motion Pictures Art and Science začala oceňovat hollywoodskou filmovou produkci v roce 1929. V témže roce Akademie udělila i první Oscary (své dnešní jméno ale cena získala až o několik let později). Prvním neamerickým filmem, který získal Oscara, byl až po dlouhých letech (v roce 1949) britský Hamlet Laurence Oliviera. Kategorie Oscara za zahraniční filmy se objevila samostatně o rok později a do dějin kinematografie s ní vstoupili Zloději kol , které režíroval Vittorio de Sica. Tento Oscar se zpočátku neuděloval každým rokem: kontinuálně se tak děje až od roku 1957, kdy ho získala Felliniho Sil nice. Do sedmdesátých let byl Oscar pro odměněné legitimací exkluzivity (platí to například pro Ingmara Bergmana nebo Japonce Akiru Kurosawu). Mezi první výjimky z tohoto pravidla patřily právě dva filmy československé, Obchod na korze (1966) a Ostře sledované vlaky (1968). První z nich režírovala zkušená dvojice Elmar Klos - Ján Kadár. Elmar Klos byl za protektorátu jedním ze spoluautorů…