Připomeňme si

Stíhání novinářky Rebeky Křižanové skončilo, jejího kolegu Tomáše Smrčka ovšem dál čeká uzavřený soudní proces s hrozbou až osmiletého trestu. Oba se přitom provinili stejně. Ve snaze informovat veřejnost o protizákonném jednání vysokých státních úředníků zveřejnili důkazy opatřené nálepkou „přísně tajné“. Zatímco se však papíry Rebeky Křižanové týkaly estébácké špíny z minula a svá utajovací razítka dostaly už před listopadem 1989, „vina“ reportéra Smrčka je vážnější. Jeho dokumenty totiž sepsala a utajila současná moc. Tomáš Smrček přišel v dubnu 1998 na to, že vážný uchazeč o funkci ředitele Bezpečnostní informační služby (a dnes opravdu její šéf) Jiří Růžek je lhář, který nadto zneužil svého služebního postavení. Ještě jako ředitel vojenské rozvědky totiž v roce 1996 chtěl vytáhnout z bryndy jistého Petra Wágnera, jehož policie přistihla opilého za volantem. Aby mu zachránil řidičák, napsal Růžek policii, že jde o jeho podřízeného, se kterým si prohřešek po vojensku vyřeší sám. Ale byla to lež. Novinář Smrček získal dopis,v němž šéf civilní rozvědky Petr Zeman oznamuje vyšetřovateli Václavu Jakubíkovi, že Wágner je zaměstnancem jeho instituce.A Smrček tento dokument ukázal na několik vteřin do kamery - to je ten zločin, za který mu dnes hrozí utajený soud. Nebylo to tak vždy.Zpočátku policie vyšetřovala Růžka - jako podezřelého ze zneužití pravomoci. A zdálo se, že takto kompromitovaný muž prostě nemůže být šéfem tajné služby. Jenže všechno dopadlo jinak. Případ byl…