Všechnu moc posudkářům

Františku Plecháčovi se možná splní sen všech státních úředníků - vymyslet speciální zákon, který by mu zajistil živobytí. Stačí maličkost: aby poslanci odsouhlasili zákon o hospodaření s energiemi, jenž momentálně leží v parlamentu. Mediálně nijak zvlášť atraktivní norma, kterou Plecháč jako náměstek ředitele Státní energetické inspekce velkou měrou vytvářel, dá totiž nový smysl jeho úřadu, především ale cenu zlata získá Plecháčova legitimace energetického auditora.

Překonané monopoly

Celá desetiletí věřili ekonomové, že energetika není běžné odvětví jako třeba výroba bot. Až do konce osmdesátých let byli občané odkázáni na lokální monopoly, které ale vláda (zejména v USA) svázala nejrůznějšími omezeními. Musely dokazovat přiměřenost svých zisků, skutečnou potřebnost nových elektráren, byly motivovány k úsporám. Nejprve v USA a později i v západní Evropě nařídil stát výrobcům praček, ledniček a dalších elektrických spotřebičů, aby své zboží označovali jasným údajem o spotřebě energie (v USA se musí uvádět, kolik proudu spotřebič propálí za rok v dolarech). Smysl takového kroku je zřejmý: každý si tím pádem může lehce vypočítat, nakolik se mu vyplatí koupit dražší, ale úspornější stroj. Druhé opatření - energetické standardy - šlo ještě dále: západní úřady si zjistily energetickou účinnost určitého zboží v obchodech (například ledniček), a zastaralé kusy s největší spotřebou prodávat zakázaly. Zrušení monopolů a zavedení volného obchodu s…