Po deseti letech autoritativního režimu prokázalo Chorvatsko v netušené míře vyspělost demokratického smýšlení občanské společnosti, která donedávna působila téměř v ilegalitě. V nejbližší době bude patrně následovat jakási „sametová revoluce“ s cílem naplnit doposud spíše formálně existující demokratické instituce také demokratickým obsahem a rozbít monopol politicko-ekonomické moci koncentrované v rukou staronových nomenklaturních kádrů.
Otřes na politické scéně
Tři převratné události v průběhu dvou měsíců od základu změnily politickou situaci Chorvatska. Kromě plánovaných voleb do dolní komory parlamentu to byla také smrt těžce nemocného prezidenta Franjo Tudjmana 10. prosince 1999 a následující mimořádné prezidentské volby. Tudjman byl několik týdnů hospitalizován v záhřebské nemocnici Dubrava a jeho těžký zdravotní stav se stále zhoršoval. Parlament narychlo schválil zákon o indispozici prezidenta a jeho pravomoci dočasně svěřil předsedovi parlamentu. Tudjmanův pohřeb si svou pompézností nijak nezadal s pohřbem Tita před dvaceti lety, pouze zahraniční státníci tentokrát jaksi chyběli. Státní televize na všech kanálech vysílala dokumenty oslavující zesnulého prezidenta, osudově svázaného s Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ). Vládní strana tak proměnila Tudjmanův pohřeb v masovou kampaň probíhající na státní útraty pouhé tři týdny před parlamentními volbami. Tudjman si ve straně nevychoval žádného nástupce, nepřipustil, aby něčí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
