Strany a straničky pod Tatrami

Koncem ledna zavládla ve slovenské vládě vánoční nálada: jednotliví ministři dávali peníze, obdarovaným byl tentokrát samotný stát. Tento kýčovitý obrázek je, podle očekávání, falešný: ministři jen s velkým haló vracejí odměny, které si předtím potichu odsouhlasili. Jak se ukázalo, v rozporu se zákonem, takže zdůrazňování ochoty vracet peníze je bezcenné, ministři by jinak mohli jít před soud. Většina z nich potom nezapomene upozornit, že odměny již darovala na charitativní účely. Celé vládní divadlo svádí k cynickému konstatování, že co se týče přebírání západních zkušeností, se slovenské politice nejvíce daří v předmětu „permanentní politická kampaň“. Do voleb totiž zůstává ještě dva a půl roku. Alespoň takový je oficiální kalendář. Pravdou ale je, že se mezi Tatrami a Dunajem sem tam ozývá volání po dřívějším termínu voleb. Petiční akci, směřující k vypsání referenda za předčasné volby, ohlásilo Hnutí za demokratické Slovensko, jeho šéf Vladimír Mečiar tentokrát našel kladnou odezvu i u Slovenské národní strany. Letmé průzkumy veřejného mínění na toto téma naznačují, že by lidé hlasovali spíš proti předčasným volbám (pokud by vůbec hlasovali), politici se však začínají připravovat. Nicméně skutečnost, že se objevily tři nové strany, přitom nesouvisí jen s možností předčasných voleb.

Demokratický střed: HZDS s lidskou tváří

První dvě partaje, pohybující se v šedém prostoru mezi kritikou vlády a podporou opozici, by bylo nejsprávnější úplně…