Duch času, jak jej zachycuje literatura, prošel během dvacátého století četnými proměnami. Každá dekáda byla trochu jinak naladěna a dominovaly jí odlišné myšlenky a módy, v podstatě však rozpoznáváme zvláštní těkavý pohyb od iluzí k deziluzím a zase zpátky. Alternativní kultura 60. let přišla s ideály, jež se pojily se zásadní kritikou vědeckotechnické civilizace. Vyprahlost plně organizované skutečnosti vedla k snahám proniknout kamsi za ní, k silnějším zážitkům a hlubšímu poznání, tedy k něčemu tak starodávnému, jako je mystická zkušenost. Během následujících dekád dospěly literární obrazy světa zčásti k neobyčejné surovosti, naturalismu a cynismu, zároveň se však řada autorů prosadila idealismem a duchovní naléhavostí svých děl.
Cesta pouští za poznáním
Román Alchymista brazilského spisovatele Paula Coelha (*1947) se odvíjí v napůl snové, napůl symbolické atmosféře, která příběh putování mladého španělského pastýře za poznáním zakrývá jako lehká mlha. Vyprávění je opředeno ušlechtilými myšlenkami, které se s hypnotickou silou prezentují jako vzácné a skryté pravdy života, v podstatě však říkají jen to, že by lidé měli žít tvořivě, neváhat klást si vysoké cíle a věřit ve své poslání, neboť jedině tak je dokážou naplnit. Zkušenějšího čtenáře takové poznání sotva ohromí, podiví se spíš, kolik dějových motivů a myšlenek autor opsal z jiných knih, jenže právě to paradoxně naznačuje, že dílko má smysl: senzační úspěch svědčí o tom, že se na texty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
