Šílená otázka: Co budeme jíst

Západní Evropa stojí před nečekaným dilematem: co jíst? V panice nad nemocí šílených krav není jasné, která potrava je vlastně ještě bezpečná a která už člověku do těla propašuje částečky smrtící choroby, na niž není léku. Strach je tak velký, že vepsal dokonce otazník nad jeden z pilířů poválečného blahobytu - schopnost „vyrobit“ v průmyslových velkochovech záplavu levného masa, mléka a vajec. Má cenu taková láce, jejíž odvrácenou tváří je riziko ztráty zdraví nebo i smrt? - ptají se konzumenti. Přestože se odpověď na takto položenou otázku může leckomu zdát jasná, není tomu tak.

Žijme lépe, žijme levněji

Zatímco cena například za dopravu nebo bydlení stoupá v posledních desetiletích neustále výš a výš, u potravin jako by se zastavil čas. Jejich ceny se v zásadě nemění, mnohé dokonce vzhledem k rostoucím platům výrazně zlevňují. V našich poměrech uvyklých na půlstoletou regulaci cen a dotování základních poživatin to zatím není příliš vidět, nicméně západoevropská statistika je plná příkladů. Zatímco před čtyřiceti lety vydávala běžná německá rodina za potraviny třetinu svého čistého příjmu, dnes je to jen něco přes jednu desetinu. Jednotlivé položky mají samozřejmě různý cenový vývoj, jeden trend je ale nepřehlédnutelný. Zatímco například cena pečiva zhruba kopíruje růst průměrných platů a za posledních dvacet let stoupla o téměř dvě třetiny, maso, mléko a vajíčka šly od roku 1980 nahoru maximálně o čtvrtinu, drůbež zdražila pouze o desetinu…